Jindrich Lion "My Escape From Prague"

Jindřich Lion se narodil v roce 1922. Jeho rodištěm se stala Praha, která byla mezi léty  1918 - 1938 hlavním městem  Československa. Toto období se později začalo označovat jako První Československá republika.  
Dále čtěte chronologický přehled klíčových událostí (anglicky) a seznam vlád v Československu.

Pro zasazení do geografických souřadnic viz Mapa Československa s Podkarpatskou Rusí.

Československo (1918 -1938)  bylo tvořeno pěti územními celky: Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus. Prvním československým prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk, který byl celosvětově uznávaným politikem.

Československo se stalo heterogenním státem. Největší zastoupení měli Čechoslováci (64,37%), dále následovali Němci (22,95%), Maďaři, Rusíni, Židé (1,33%), Poláci.

Čtěte dál o principu sebeurčení.

Do slibně se rozvíjejícího mladého státu vážně zasáhla  celosvětová hospodářská krize. Vrchol krize v Československu nastal v roce 1933 - 34, kdy došlo k poklesu průmyslu až o 40%. Přečtěte si diplomovou práci na toto téma.

Celosvětová hospodářská krize způsobila hromadné propouštění a obrovskou nezaměstnanost. V tomto prostředí došlo také k vyostření národnostní otázky, které vyústilo v podpis Mnichovské dohody. Mnichovská dohoda byla tragickým následkem politiky appeasementu (tj.politika usmiřování neboli ústupků). Zástupci čtyř zemí Neville Chamberlain (Velká Británie), Edouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo), Benito Mussolini (Itálie) se dohodli, že Československo musí odstoupit pohraniční území Sudet nacistickému Německu. Dohoda byla podepsána 29. září 1938 a ze dne 2.11. 1938 byla doplněna Vídeňskou arbitráží. Československo muselo dále odstoupit pohraniční území s Maďarskem a také Polsko zabralo Těšínsko.

Období od podpisu Mnichovské dohody (29.9. 1938) do příchodu německých vojsk (15.3. 1939) je označováno jako tzv. Druhá republika.

Dne 14.3. 1939 byl vyhlášen Slovenský štát a o den později vstoupila německá vojska do Prahy. Téhož dne došlo k vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Protektorátním prezidentem se stal Emil Hácha.

 Na území Protektorátu  probíhal tzv. domácí protifašistický odboj. Kromě domácího odboje existoval i zahraniční odboj, který probíhal v exilu. K největší akci československého odboje došlo  27. května 1942, kdy byl spáchán atentát na říšského zástupce Reinharda Heydricha.
 Atentát byl proveden pod názvem operace Antropoid československými výsadkáři. 4. června 1942 Reinhard Heydrich umírá na následky atentátu. Pod záminkou spolupráce s atentátníky jsou vyvražděny a vypáleny vesnice Lidice a Ležáky.
 Navštivte stránky Památníku Lidice. Podívejte se na jedinečný dokument České televize o atentátu, jeho přípravách a dopadech.

Přečtěte si článek o Pražském povstání v květnu 1945
 a podívejte se na reportáž České televize.

Poslechněte si příspěvky na téma Protektorát Čechy a Morava na Českém rozhlase.    

Po druhé světové válce odstoupilo Československo území Podkarpatské Rusi SSSR.
 Období po 2. světové válce (1945) do nástupu komunistického režimu v Československu v roce 1948  je označováno jako třetí Československá republika.  Vrátil se i Edvard Beneš, který od roku 1935 byl prezidentem Československa. Tuto funkci vykonával také v exilu mezi léty 1940 - 1945. Po návratu zastával úřad až do své smrti v roce 1948.

Proces, který začal již v roce 1945 (např. Košický vládní program), vyvrcholil komunistickým převratem, ke kterému došlo 25. 2. 1948. V Československu nastalo 40 let totality. Postupné uvolňování a  snaha o reformu režimu přinesly "revoluční"  60. léta 20. století. Slibný vývoj tzv. Pražského jara přerušila invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa dne 21. 8. 1968.

Období, které následovalo po tomto datu, vstoupilo do našich dějin jako normalizace. 
Normalizace znamenala zmražení demokratických postupů a obnovu podle sovětského vzoru. K velkému protestu došlo v roce 1977, kdy došlo k podpisu Charty 77.

Charta 77 reagovala na Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách 1975, ve kterém se ČSSR zavázala k dodržování lidských a občanských práv.  Chartu 77 podepsalo mnoho významných osobností, např. Jaroslav Seifert, Jan Patočka a Svatopluk Karásek. Reakcí na Chartu 77 se stala tzv. Anti-Charta.  Poslechněte si vyprávění o Chartě 77 na Českém rozhlase.

Normalizace pokračovala až do tzv. Sametové revoluce, kdy došlo k pádu komunistického režimu v Československu. Prvním porevolučním prezidentem se stal významný disident a odpůrce režimu, spisovatel a dramatik Václav Havel. Václav Havel byl devátým  a posledním prezidentem Československa (1989 - 1992) a prvním prezidentem České republiky (1993 -2003). Václav Havel zemřel 18. prosince 2011.

Jindřich Lion přišel na svět v Josefově, což je katastrálně nejmenší městská čtvrť hlavního města Prahy.  Tato čtvrť byla pojmenována po císaři Josefu II., který se tolerančním patentem z roku 1781 zasloužil o jeden z prvních kroků vedoucí k zrovnoprávnění židovského obyvatelstva. K plnému nabytí práv došlo až v ústavě z roku 1867.
K přejmenování na Josefov došlo v roce 1850, kdy tento územní celek byl přičleněn k Praze jako její pátá městská část. Dřívější název zněl Židovské město (Judenstadt) či Židovské ghetto.
Podívejte se na virtuální prohlídku Josefova.

Přítomnost židovských kupců v Praze je doložena zprávou arabsko - židovského kupce Ibrahíma ibn Jákúba z roku 965.  
Podle tradice bylo nejstarší židovské osídlení v oblasti Staré školy, která byla v roce 1867 zbořena a na jejím místě dnes stojí Španělská synagoga. Ačkoliv se nedochovaly žádné hmotné prameny, předpokládá se, že malostranské židovské osídlení zaniklo okolo roku 1142.

Mezníkem se stala vláda Václava I, který v letech 1232 - 1234 založil Staré město. Předpokládá se, že s první kolonizační vlnou přišel do nových měst a také oblastí Prahy silný příliv židovského obyvatelstva. Nepřímým důkazem o existenci a významu židovské obce jsou i židovské privilegia, která byla vydána Přemyslem Otakarem II. dne 29. března 1254.  Nejvýznamější a do dnešní doby viditelný doklad existence a působení židovské obce je stavba raně gotické Staronové synagogy, která vznikla v poslední třetině 13. století.

Židovské město postihlo několik pohrom např. třicetiletá válka, morové epidemie (1639, 1680), požáry (1689, 1754). 
Do nynější podoby byl Josefov přestavěn během tzv. asanace. 
Asanace se označuje radikální přestavba Prahy, která proběhla na přelomu 19. a 20. století.

Navštivte stránky Klubu za starou Prahu.

Z původního Židovského města se zachovalo málo staveb. Mezi ně patří židovská radnice, šest synagog: Klausová, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká synagoga,  a Starý židovský hřbitov. Ze zmizelých synagog můžeme uvést např. Velkodvorskou, Novou či Cikánovu, kde měl rodák Franz Kafka v roce 1896 Bar micva.
Navštivte stránky Židovského muzea v Praze.

Jindřich Lion nám dále vypráví, že uprchl z Prahy do Palestiny ve věku 16 let. Utíkal přes Triest, přístavní město v Itálii, přes které na počátku druhé světové války uprchlo do Palestiny mnoho Židů.
Podívejte se na vysvětlení pojmů Aliyah a sionismus.

Jindřich Lion vypráví, že jeho otec byl členem organizace B’nai B’rith.
B’nai B’rith je židovská organizace založena v roce 1843 v New Yorku a působící ve více jak 50 státech. B’nai B’rith je zapojena do široké škály služeb a sociálních aktivit.
Link (anglicky) 

Přečtěte si výňatek z životopisu Jindřicha Liona, v němž vypráví o své rodině, příbuzných v zahraničí a také příchodu do Palestiny.

Přečtěte si ukázku z rozhovoru s Jindřichem Lionem o jeho návratu do Prahy po válce a o jeho práci novináře.

Jindřich Lion vypráví o svém útěku do Vídně.

Jindřich Lion strávil první léta v Tel Avivu. 
V tomto městě, které je druhé největší v Izraeli, žije okolo 400 000 obyvatel. 
Mnoho států považuje Tel Aviv za hlavní město. Česká republika uznává Jeruzalém, avšak velvyslanectví má v Tel Avivu. 
Část Tel Avivu tvoří tzv. "Bílé město", které je vytvořeno v Bauhaus stylu. V roce 2003 byl Tel Aviv zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Jeruzalém je největší město v Izraeli, kde žije na 800 000 obyvatel. 
Sám Izrael považuje právě Jeruzalém za své hlavní město. 
V Jeruzalémě bychom také našli jedno z nejposvátnějších míst na Zemi - Chrámovou horu. 
Město je také velmi významným kulturním střediskem. 
Nachází se zde slavná Hebrejská univerzita (anglicky), Izraelské muzeum (anglicky), Islámské muzeum (anglicky) a v neposlední řadě  Jad Vašem (anglicky) - muzeum a pamatník obětem Holocaustu atd.

Dne 14. 5. 1948 došlo k vyhlášení nezávislosti státu Izrael.

Československo výrazně pomohlo Izraeli v jeho začátcích. Svůj postoj muselo změnit poté, co Sovětský svaz změnil názor na tuto zemi. 
Izraelští piloti byli dokonce školeni na území Československa. Také pozdější 7. prezident státu Izraele Ezer Weizman (1993-2000) se účastnil výcviku na základně v Českých Budějovicích v roce 1948.


Přečtěte si vzpomínky izraelského pilota.
 Poslechněte si příspěvek na téma česko - izraelské vztahy.