Ačkoli téměř 80tiletá, pracuje Dagmar Lieblová stále a neúnavně jako předsedkyně Terezínské iniciativy. Přednáší českým, rakouským a německým studentům, stejně jako těm z Británie nebo Spojených států. Plynně ve třech jazycích vypráví Dr. Lieblová, tato čilá a vždy usměvavá babička, teenagerům příběhy z vlastního dětství, kdy ji i její rodinu vytrhli z poklidného domova malého města nedaleko Prahy a poslali do Terezína. Když Dr. Lieblová svým studentům říká: "V Terezíně to nebylo tak zlé - ve srovnání s tím, co přišlo potom", sotva si dovedou představit, co se jim chystá povědět.
Pro tento film o vlastním životě poskytla Dr. Lieblová Centropě množství starých rodinných fotografií. Jednou z hlavních pohnutek ke spolupráci na filmu bylo uctít památku Fanynky, rodinné hospodyně, která se o Dr. Lieblovou starala nejen v dětství, ale po jejím návratu pečovala o její podlomené zdraví.
Study Guides
Odkazy na historické články
Dagmar Lieblová popisuje poklidný rodinný život v Československu v období první republiky.
Po jednání s prezidentem Háchou v noci z 14. na 15. března 1939 odjel Adolf Hitler do Prahy. Zde byl pak 16. března oficiálně vydán Hitlerův výnos o zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava.
Odkazy na články spojené s židovstvím
Souhrn protižidovských zákazů a nařízení od Norimberských zákonů po protektorátní vládní nařízení z roku 1943.
UKÁZKY Z ROZHOVORU
Přečtěte si ukázku z životopisu Dagmar Lieblové, v níž popisuje svůj rodinný život ještě před válkou.
Dagmar Lieblová vypráví o svých zkušenostech během války, o deportaci její rodiny do Terezína a poté do Birkenau. Své vyprávění ukončuje tím, jak byla poslána do Hamburku a poté do Bergen-Belsenu.
TEREZIN
V roce 1942 byla Dagmar a její rodina deportována do Terezína, v němčině Theresiensienstadt. Terezínská pevnost fungovala jako jakési ghetto, nejednalo se o vyhlazovací tábor. Židé zde byli shromažďováni před tím, než byli transportováni do pracovních nebo koncentračních táborů, kde byla „židovská otázka konečně řešena“.
Tábory
V prosinci 1943 byla Dagmar Lieblová se svou rodinou přemístěna do koncetračního tábora Osvětim-Březinka, německy Auschwitz-Birkenau. Zde byli umístěni do tzv. terezínského rodinného tábora.
POVÁLEČNÉ OBDOBÍ
Po válce se Dagmar Lieblová vrátila do Československa
Období po 2. světové válce (1945) do nástupu komunistického režimu v Československu v roce 1948 je označováno jako Třetí Československá republika. Vrátil se i Edvard Beneš, který od roku 1935 byl prezidentem Československa. Tuto funkci vykonával také v exilu mezi léty 1940-1945. Po návratu do vlasti prezidentský úřad zastával až do své smrti v roce 1948.