Tahle fotografie byla pořízena v Tel Avivu v roce 1985 při oslavě bar micva syna mého bratrance Harryho Karny, Michaela. Harry mi tu fotku poslal.
Harry byl synem maminčina bratra Františka Krause. Byl jediný z rodiny, kdo přežil koncentrační tábor. Po 2. světové válce měla maminka byt v Táboře, kde žila se svým synovcem, který se vrátil z koncentráku sám. Jmenoval se Harry Kraus a narodil se v roce 1933. Byl synem maminčina bratra Františka. Kvůli válce ztratil Harry několik let povinné školní docházky. Moje maminka ho po válce poslala na gymnázium do Tábora, aby mohl dokončit studia. On se ale víc než o školu staral o děvčata, takže ho maminka v roce 1948 dala učit do jedné tkalcovské továrny v České Třebové. Tam se mu ale taky moc nevedlo a nakonec ho kamarádi přesvědčili, aby odjel do Izraele.
Byla to legální emigrace, řídil to nějaký člověk, jehož jméno už si nepamatuju. Byla to skupina mladých kluků, kteří přežili válku a zůstali sami. Šli do kibucu, který se jmenoval Hachotrim. Kibuc byl blízko Tel Avivu a poblíž byl český kibuc, který se jmenoval Masaryk. Hachotrim byl převážně zemědělský kibuc, chovali tam slepice. Harry byl dost nespoutaný typ a nemohl se srovnat s tou disciplínou, takže odtud odešel. Jeden čas byl v Haifě a pak se přestěhoval do Tel Avivu, kde pracoval v nějaké prádelně.
Brzy po příjezdu do Izraele se Harry v 19 letech oženil. Jeho žena Lilly byla o dva roky starší než on. Lilly pocházela ze Slovenska, její rodina tam provozovala kamenolom. Nemohla mít děti, tak adoptovali tříměsíčního chlapečka. S manželem jsme u nich v roce 1969 měsíc byli a Harry se nás snažil přemluvit, ať zůstaneme napořád. Mně se tam ale zaprvé moc nelíbilo a zadruhé jsme nechtěli emigrovat kvůli mamince, která byla tehdy už těžce nemocná. Dohodli jsme se, že se vrátíme do Prahy a eventuálně to nějak uspořádáme, ale když jsme se vrátili, zrovna zavřeli hranice. Ale jsem ráda, že jsme tam nezůstali.
