Ladislav Porjes

Tato fotografie Ladislava Porjese byla pořízena během rozhovoru pro Centropu v Praze v roce 2006.

Při chanuce v roce 2005 se mi dostalo pocty, byl jsem vyzván, abych jako sedmý v pořadí k zapálil chanukové svíce. Moc mě to potěšilo, byla to skutečně pocta. Přečetl jsem na shromáždění i text, který jsem si předtím doma sepsal. Já nejsem básník, vždy jsem byl novinář a pouze prozaik, ale narazil jsem na jeden citát hudebního skladatele Ludvíka van Beethovena a cosi mě napadlo. Takže jsem na chanukovém shromáždění přednesl toto:

„V rámci předsvátečního rozjímání jsem narazil na pozoruhodný výrok velkého Ludvíka van Beethovena na téma ‚co je láska?‘ Zde je géniův poněkud prozaický názor. ‚Láska znamená bezvýhradně se rozhodnout pro určitý typ nedokonalosti.‘ Poněkud neskromně jsem si dovolil konfrontovat tento výrok se svými vlastními zkušenostmi. Dokonce v rýmech, hle: Tápal jsem v životě často a dlouze, od prohry k výhře, a od výhry k prohře. Až jsem se oženil. Však přes půl století, co jsem spolu s touto toutéž dívkou. A to máme prosím dvě dcery a pět vnoučat k tomu, já věčný bloudil, nejsem si jist, v kterémže z obou extrémů, zda ve výhře či prohře, jsem vlastně nadosmrti zakotvil.“

Kdysi jsem se pokoušel psát básně své ženě, jenže ona mně je tenkrát tak pomluvila. Nelíbily se jí, že prý byly hrozné. A tak jsem celých šedesát let, co jsme se ženou spolu, žádnou báseň ze strachu před ní nenapsal. Tohle je vlastně první po šedesáti letech. Ale musím říct, že se to všem moc líbilo. Když tak přemýšlím o svém životě plném dramatických peripetií, plném útěků a tragédií, nakonec musím uznat, že přeci jenom se mnoho dobrých věcí podařilo. Podařilo se nám se ženou vychovat dvě slušné dcery. Starší Maja je překladatelkou a mladší Eva chemickou inženýrkou, učitelkou informatiky a lektorkou judaistiky. Máme pět vnoučat. Myslím, že můj humor zdědila alespoň jedna vnučka – krásná mladá blondýnka. Nosí tričko s nápisem na prsou: „Jsem přírodní blondýna. Mluvte, prosím, pomalu.“ Ta myslím zdědila po mně moji životní filosofii – nejdůležitější je nebrat život, a ani sám sebe, příliš vážně!