Eva Freyová se svými prarodiči Hermínou a Juliem Freyovými

Na téhle fotografii jsem s babičkou Hermínou (Freyovou) a dědečkem (Julius Frey) před altánem na zahradě - stál napravo od domu. Později komunisti altán strhli. Maminčin tatínek Rudolf Finger ho nechal postavit pro maminku a její sestru Marii v roce 1934. Obě tu se svými rodinami žily. Přistěhovali jsme se tam v roce 1934 z Plzně.

Dům byl velice blízko centru města, ale tehdy to bylo tiché odlehlé místo. Pak ale komunisti kus té zahrady odřízli, až k samotnému rohu domu a postavili tam čtyřproudou sinici. Tehdy totiž jeden stavitel, chráněnec Antonína Kapka, což byl prominentní komunistický funkcionář, dal namísto plánovaného obchvatu kolem Litomyšle postavit dálnici skrz město. Tím město obrovsky poškodil. To samé se stalo také v Ústí nad Orlicí a v mnoha dalších místech.

Babička Hermína s dědečkem žili na hlavním náměstí v Litomyšli a často k nám jezdívali na návštěvu. A možná ještě častěji jsme navštěvovali my je. Byli jsme si hodně blízcí.

Babička z otcovy strany se narodila 12. září 1875 v Litomyšli. Babička byla moc hodná, ale byla takový trochu nevýrazný typ. Mám dojem, že jsem po ní. A na rozdíl od dědečka neuměla vykládat pohádky. Jaké vzdělání měla, to nevím, a co se zaměstnání týká, asi byla v domácnosti. Potom však vedla svému svobodnému bratrovi, strýčkovi Karlovi, obchod s látkami v Litomyšli. Strýček Karel byl totiž bohém, zpěvák, a věnoval se spíše zpívání než obchodu. Takže tatínkova maminka byla v podstatě obchodnice, i když špatná obchodnice. Lidem dávala na dluh a nikdy to nechtěla splácet. Prý: „Dáte mně to, až budete mít.“ No, myslím, že většinou už nedávali.

Dědeček byl nesmírně chápající, dával mi, co mohl, tedy po té duševní stránce. Místo pohádek mi vykládal biblickou dějepravu, takovým velmi zajímavým způsobem. Dovedla jsem u něj sedět hodiny a poslouchat ho. Narodil se 1. dubna 1866 v Dolních Kounicích u Brna. Vystudoval reálku, ale kde přesně, to nevím. Jeho mateřským jazykem byla čeština spolu s němčinou a to proto, že pocházel od Brna. V Brně a kolem Brna se hodně mluvilo německy. Se mnou mluvil jenom česky, ale bylo vidět, že ten základ měl německý. Ale Němec to nebyl, ačkoliv má německé jméno. Josef II. dal totiž Židům různé svobody a za to museli přijmout různá německá jména. A slyšela jsem, že snad to jméno Frey nebo Frei znamená svobodný, čili že nebyl v nějakém, řekněme, poddaném postavení.