První školní den Evy Duškové
Tohle je můj první školní den, bylo to v roce 1937. Vyfotil mě nejspíš můj tatínek Viktor Frey.
Pamatuji se na svůj první den ve škole. Do první třídy jsem šla se svou kamarádkou Anitou Frankovou, za svobodna Fisherovou. Znala jsem se s ní již od čtyř let, protože naši rodiče se přátelili. Navíc jsme vlastně byly velmi vzdálené příbuzné. Konkrétně bratr Anitina dědečka a sestra mé prababičky byli manželé. Dokonce jsme tehdy trvaly na tom, abychom ve škole seděly vedle sebe. A nakonec jsme seděly. Ovšem hned druhý den jsme byly rozsazené pro neposlušnost. My jsme si prostě pouze povídaly. Co říká pan učitel, nebylo tak zajímavé. Ale já jsem se do školy velice těšila, byla jsem lačná po vědomostech. Mě i Anitu první den do školy doprovázeli tatínkové. Vím, že tam pánové vzadu za lavicemi stáli vedle sebe a myslím, že se dobře bavili. Myslím, že to naši tatínkové brali jako takovou svou osobní výsadu. Že by tam byly i maminky, to si nepamatuji. Velmi brzy jsem do školy chodila bez doprovodu, protože to byl malý kousek, bez jakéhokoliv dopravního nebezpečí.
Do školy jsem však chodila nesmírně ráda. Prázdniny mně vždycky trvaly příliš dlouho, nemohla jsem se dočkat, až zas do školy půjdu. Ráda jsem se učila, na obecné škole jsem měla ráda, myslím, všechno. Méně snad počty a více mluvnici. A těžko jsem se vypořádávala s kreslením. A na gymnáziu jsem milovala všechny humanitní obory, zatímco ty přírodovědné mi zůstávaly poněkud cizí. I když musím říct, že i tak mě zajímaly a bavilo mě se to učit.
