Tento obrázek pochází z roku 1949 z Prahy. Stojím první zleva a úplně napravo je můj nevlastní otec Ota Laš. Fotka je z Družstevního oděvního domu, kde jsme oba pracovali.
Můj nevlastní otec byl nemocný, sestra byla zesláblá patnáctiletá holka a matka na tom byla taky dost bídně. Nic jsme neměli. Musela jsem se starat o domácnost a neměla jsem možnost pokračovat dál ve studiích. Otec si v roce 1946 otevřel malou výrobnu konfekce. Bylo to na jméno jednoho krejčího, který pro nás pracoval a na jeho živnostenský list. Šlo to docela dobře. Já jsem mu pomáhala s administrativou a doma jsem vařila a uklízela a starala se o domácnost. Měli jsme pár švadlen, jednu střihačku a toho pana krejčího a tím jsme si vydělávali na živobytí.
V roce 1948 nám byl podnik znárodněn a stal se z něj Družstevní oděvní dům. Nastoupila jsem tam jako sekretářka a po čase jsem se stala účetní. Pracoval tam i můj nevlastní otec a i můj strýc Rudolf, který se dokonce po nějakém čase stal ředitelem. Pak ho pro buržoazní původ vyhodili.
